Venkovní dlažba
První dojem při vstupu do domku na nás zanechá bezpochyby venkovní dlažba. V podstatě je vizitkou majitele a správně zvolená a položená dlažba výrazně ovlivní celkový estetický dojem.
Výběr a pokládka venkovní dlažby je jednou z posledních činností, kterou se při stavbě nebo rekonstrukci domu zabýváme. Této výhody můžeme využít a dlažbu vybírat nejenom podle funkčních vlastností, ale také z hlediska estetiky. Chodníky a ostatní plochy kolem domu lze ideálně vytvořit a zpevnit vhodnou dlažbou. Výběr dlažby od kamenných kostek až po moderní výrobky z betonu je široký a barevné a tvarové zastoupení rovněž. Harmonické sladění dlažby s domem a jeho okolím dodá celému objektu ucelený ráz.
Typy venkovní dlažby
Vybírat můžeme z bohaté nabídky materiálů, tvarů i barev. Podle typu použitého materiálu můžeme venkovní dlažbu dělit na betonovou, kamennou, cihelnou, keramickou glazovanou či neglazovanou nebo například dřevěnou.
Jakou dlažbu vybrat
V první řadě bychom se měli rozhodnout, z jakého materiálu dlažbu použijeme a co od ní očekáváme jak po stránce praktické, tak i estetické. Jiný typ dlažby zvolíme pro relaxační část zahrady, jiný pro její užitnou část. Odlišné požadavky budou kladeny na dlažbu umístěnou na terase před domem a jiné na chodníček okolo domu nebo prostor ve vjezdu do garáže, kde je velmi důležitá dostatečná odolnost vůči zátěži. Dalším kritériem je jistě i cena pořízení.
Nejčastěji se využívá keramika a beton. Keramické tvarovky se vyrábějí ze speciální hlíny při vysokých teplotách, jsou mrazuvzdorné a pevné. Jsou k vidění na chodnících, schodištích i terasách. Pokud je použita keramika v podobném zabarvení jako v interiéru, navodí pocit plynulého přechodu bydlení venku a uvnitř. Betonová dlažba je mnohem silnější a její povrch má protiskluzovou úpravu. Na trhu nalezneme bohatý výběr barev a tvarování. Oblíbené jsou také betonové dlaždice s vymývaným povrchem. Kamínky na povrchu mohou mít různé velikosti. Z tohoto materiálu jsou vyráběny i drenážní dlaždice, které se využívají na plochách pro parkování a voda z nich se přirozeně vsakuje do země. Dalším materiálem na zpevnění exteriérových ploch je dlažba z lomového kamene. Kamenná dlažba má velkou odolnost oproti mechanickému namáhání. U dřevěné exteriérové dlažby se už jen zřídka používají dřevěné kostky,uložené do pískového lůžka na betonovém podkladu. Stále více se uplatňují dřevěné impregnované lamely, uložené na dřevěný nebo kovový rošt.
Bezpečnost a venkovní dlažba
Venkovní dlažba by měla v první řadě splňovat podmínky bezpečnosti, dlaždice by měly být odolné proti skluzu a smyku, aby jste na nich ani na skákacích botách neupadli – tj. měly by mít protiskluzovou úpravu. Vzhledem k tomu, že venku se často mění klimatické podmínky, doporučuje se z bezpečnostních důvodů volit do exteriéru pouze dlažbu s velkou odolností vůči skluzu.
Vedle odolnosti vůči skluzu bychom měli dále věnovat pozornost další důležité vlastnosti, která rovněž úzce souvisí s klimatickými podmínkami, a to mrazuvzdornosti. Odolnost dlažby vůči mrazu závisí na její nasákavosti. V případě pokládky venkovní dlažby je důležité, aby na ní nechyběl symbol sněhové vločky, kterým se označuje dlažba s nízkou nasákavostí vody.
V souvislosti s trvanlivostí venkovní dlažby musíme brát v úvahu i její odolnost vůči opotřebení, neboli otěruvzdornost. Odolnost materiálu se označuje indexem PEI – hodnoty 1- 5. Čím je hodnota vyšší, tím je materiál odolnější vůči oděru. Do více zatížených venkovních prostor volíme hodnotu indexu PEI co nejvyšší.